Chemické reakce můžeme rozdělit dle různých kritérií, jako jsou například vnější změny, skupenství reaktantů, tepelné zabarvení (změna tepla v průběhu reakce) či typy přenášených částic.
1. Rozdělení chemických reakcí dle vnějších změn
Podle vnějších změn rozdělujeme chemické reakce následovně:
Reakce skladné (syntézy) - z většího množství eduktů vzniká pouze jeden produkt, příkladem je přímé slučování zinku se sírou za vzniku sulfidu zinečnatého:
Zn + S → ZnS
Reakce rozkladné (analýzy) - z jednoho eduktu vzniká více produktů, jedná se o opak reakce skladné (syntézy), příkladem je rozklad vody na vodík a kyslík:
2 H2O → 2 H2 + O2
Reakce vytěsňovací (substituce) - určitá částice nahradí jinou ve struktuře druhé výchozí látky, příkladem je vytěsnění stříbra z dusičnanu stříbrného mědí:
Cu + 2 AgNO3 → 2 Ag + Cu(NO3)2
Podvojné záměny (konverze) - dojde k záměně funkčních (charakteristických) skupin mezi edukty, příkladem je srážení uhličitanu měďnatého reakcí uhličitanu sodného se síranem měďnatým (vedlejším produktem je síran sodný):
Na2CO3 + CuSO4 → CuCO3 + Na2SO4
2. Rozdělení chemických reakcí dle skupenství reaktantů
Podle skupenství reaktantů rozdělujeme chemické reakce následovně:
Reakce homogenní - všechny reaktanty se vyskytují v jednom skupenství, příkladem je oxidace oxidu dusnatého (bezbarvého) vzdušným kyslíkem na oxid dusičitý (oranžový):
2 NO (g) + O2 (g) → NO2 (g)
Reakce heterogenní - reaktanty se vyskytují ve více než jednom skupenství, příkladem je reakce sodíku s vodou za vzniku hydroxidu sodného a vodíku:
2 Na (s) + 2 H2O (l) → 2 NaOH (aq) + H2 (g)
Písmena v závorkách označují skupenství reaktantů:
(s) - pevná látka (angl. solid)
(l) - kapalina (angl. liquid)
(g) - plyn (angl. gas)
(aq) - vodný roztok (angl. aqua solution)
3. Rozdělení chemických reakcí dle tepelného zabarvení
Podle tepelného zabarvení rozdělujeme chemické reakce následovně:
Reakce exotermní (exotermické) - teplo se při nich uvolňuje, příkladem je reakce roztaveného dusičnanu draselného s uhlím a sírou (střelný prach):
2 KNO3 + S + 3 C → K2S + N2 + 3 CO2
Reakce endotermní (endotermické) - teplo je nutné dodávat, příkladem je rozklad uhličitanu vápenatého:
2 CaCO3 → 2 CaO + CO2
4. Rozdělení chemických reakcí dle typu přenášených částic
Podle typu přenášených částic rozdělujeme chemické reakce následovně:
Reakce acidobazické (protolytické) - přenášenou částicí je proton, příkladem je neutralizace kyseliny sírové hydroxidem sodným:
H2SO4 + 2 NaOH → Na2SO4 + 2 H2O
H2SO4 → 2 H+ + SO42-
2 NaOH → 2 Na+ + 2 OH-
2 H+ + 2 OH- → 2 H2O
Reakce oxidačně-redukční (redoxní) - přenášenou částicí je elektron, příkladem je tepelný rozklad manganistanu draselného za vzniku mangananu draselného, oxidu manganičitého a kyslíku:
2 KMnVIIO4-II → K2MnVIO4 + MnIVO2 + O20
Jestliže se oxidace (zvýšení oxidačního čísla, odebrání elektronu) a redukce (snížení oxidačního čísla, přidání elektronu) uskutečňuje z jednoho prvku, jedná se o reakci disproporcionační (zvláštní typ oxidačně-redukční reakce), jejímž příkladem je rozklad peroxidu vodíku na vodu a kyslík:
2 H2O2-I → 2 H2O-II + O20
Opakem je synproporcionační reakce, jejímž příkladem je reakce olova a oxidu olovičitého s kyselinou sírovou za vzniku síranu olovnatého a vody (probíhá například v autobaterii):
Pb0+ PbIVO2 + 2 H2SO4 → 2 PbIISO4 + 2 H2O
Reakce komplexotvorné - přenáší se celý elektronový pár, příkladem je reakce hliníku s roztokem hydroxidu sodného za vzniku tetrahydroxidohlinitanu sodného a vodíku:
2 NaOH + 2 Al + 6 H2O → 2 Na[Al(OH)4] + 3 H2