Vzácné plyny
Hlavní záložky
1. Elektronová konfigurace vzácných plynů
Helium, jako vzácný plyn, se svojí elektronovou konfigurací liší od ostatních vzácných plynů. Nevytváří oktet, neboť má ve svém obalu pouze 2 elektrony. Elektronová konfigurace helia je 1s2. Ostatní vzácné plyny jsou p6-prvky. To znamená, že 6 valenčních elektronů (těch, které se nachází v nejvzdálenější obsazené - valenční - vrstvě od jádra) těchto prvků se nachází v orbitalu typu p. Elektronová konfigurace p6-prvků je tedy: ns2 np6
(VP... vzácný plyn n ... číslo periody, kde se daný prvek nachází)
Všechny p6-prvky se společně s heliem označují souhrnným pojmem vzácné plyny. Tyto prvky se vyznačují svoji stabilitou – kvůli plně obsazeným valenčním orbitalům tvoří jen zřídka sloučeniny, avšak mnohé již byly připraveny. Všechny vzácné plyny jsou bez barvy, chuti a zápachu. Za běžných podmínek jsou jedinými plyny, které nevytváří víceatomové molekuly. Radon je jako jediný vzácný plyn radioaktivní.
Vzácné plyny jsou součástí vzduchu, přičemž převažuje argon (0,93 %), následovaný neonem (0,002 %) a heliem (0,0005 %). Vesmírný plyn je ze čtvrtiny své hmotnosti tvořen heliem.
Jelikož se vzácné plyny vyskytují v zemské atmosféře, získávají se frakční destilací zkapalněného vzduchu. Helium je možné izolovat ze zemního plynu.
Vzácnými plyny se plní zářivky a výbojové trubice, neboť mají schopnost zbarvovat produkované světlo do různých odstínů – helium červeně, neon oranžově, argon modře, krypton fialově, xenon modro-fialově.
Obr.: Zbarvení zářivek naplněných vzácnými plyny
Helium se využívá také k plnění balonků či vzducholodí. Ve směsi s argonem vytváří ochranou atmosféru při sváření. Radonem se krátkodobě ozařují tkáně za účelem léčby rakoviny.
6. Chemické vlastnosti vzácných plynů
První sloučenina vzácného plynu byla připravena až v roce 1962, působením fluoridu platinového PtF6 na xenon Xe vznikl hexafluoridoplatičnan xenonný XePtF6:
Xe + PtF6 → XePtF6
Krátce na to byly připravené další sloučeniny p6-prvků, především oxidy a fluoridy xenonu.
