Vitamíny
Hlavní záložky
Vitamíny jsou nízkomolekulární organické látky, které jsou nezbytné pro správnou funkčnost živých organismů. Vitamíny jsou součástí rostlin i živočichů.
Pro většinu živočichů (včetně člověka) jsou vitamíny esenciální (nepostradatelné), neboť si je nedokáží sami syntetizovat z jednodušších látek, jako to dovedou například rostliny. Člověk přijímá některé vitamíny ve formě provitamínů (neúčinné formy vitamínů), které si organismus přemění na potřebné látky. Snížený příjem vitamínů (hypovitaminóza) vyvolává poruchy organismu stejně jako jejich zvýšený příjem (hypervitaminóza). Úplná nepřítomnost vitamínů se označuje avitaminóza.
Vitamíny se dělí dle jejich rozpustnosti v tucích či ve vodě. Jednotlivé vitamíny se označují velkými tiskacími písmeny, případně doplněného nějakým číselným koeficientem.
▪ Vitamíny rozpustné v tucích (lipidech) – A, D, E, K
▪ Vitamíny rozpustné ve vodě – B-komplex, C, H
2.1 Vitamíny rozpustné v tucích
▪ Vitamín A (retinol) je terpenický alkohol (tvořen čtyřmi isoprenovými jednotkami). Vzniká v jádrech z β-karotenu (provitamínu A), který člověk přijímá z mrkve, papriky, pomeranče či listové zeleniny. Retinol je antioxidant. Hypovitaminóza se projevuje šeroslepostí, poruchami růstu či vysycháním sliznic. Hypervitaminóza může způsobit poškození plodu při těhotenství.
"Ve stojánku si nachystáme 3 zkumavky, přičemž do první dáme kousek másla, do druhé několik kapek rostlinného oleje a do třetí pár kapek rybího tuku. Následně přilijeme do každé zkumavky 2 ml chloroformu a po vyčeření jejich obsahu 1 kapku anhydridu kyseliny octové. Poté do každé zkumavky přisypeme pár krystalů chloridu antimonitého. Vzniklé modré zbarvení je důkazem přítomnosti vitamínu A, přičemž jeho intenzita odpovídá koncentraci zastoupení retinolu."
▪ Vitamíny D (kalciferoly) patří mezi steroidy. Jejich úlohou je koordinace vstupu vápníku Ca a fosforu P do kostí. Provitamínem je ergosterol, obsažený například v rybím tuku. Přeměna na vitamín se uskutečňuje ozářením UV paprsky na kůži. Hypovitaminóza se projevuje křivicí, hypervitaminóza kalcifikací tkání (vznik ledvinových kamenů).
▪ Vitamín E (tokoferol) je významným antioxidantem (zabraňuje oxidaci některých látek, a tak i poruchám činnosti buněk). Hypovitaminóza může způsobit neplodnost, svalovou ochablost či poruchy cévní soustavy. Provitamín E nalezneme například v olejích z obilných klíčků.
▪ Vitamín K (fyllochinon) uplatňují živočichové a člověk při srážení krve a rostlinné buňky při fotosyntéze. Jeho zdrojem jsou zelené části rostlin, kapusta, špenát či kopřivy. Nedostatek vitamínu K se projevuje poruchami srážlivosti krve, chudokrevností či poruchami jater.
2.2 Vitamíny rozpustné ve vodě
▪ Vitamín B1 (thiamin) má příznivé účinky na nervovou soustavu a pozitivně působí také proti únavě. Projevy hypovitaminózy jsou nervové poruchy, záněty nervů či onemocnění beri-beri. Zdrojem tohoto vitamínu jsou kvasnice, maso a luštěniny.
▪ Vitamín B2 (riboflavin) je součástí dvou koenzymů, a sice flavinmononukleotidu FMN a flavinadenindinukleotidu FAD. Jeho dostatek se projevuje dobrým stavem kůže, očí a srdce. Typickým projevem hypovitaminózy jsou trhliny v ústních koutcích. Do těla se dostává pitím mléka či konzumací ovoce a zeleniny.
▪ Vitamín B3 (niacin) bývá mnohdy nazýván též vitamín PP. Tvoří základ koenzymů oxidoreduktáz nikotinamidadenindinukleotidfosfátu NADP+ a nikotinamidadenindinukleotidu NAD+. Nedostatek tohoto vitamínu se projevuje nespavostí, nechutenstvím či onemocněním pelagra (vážné onemocnění kůže a sliznice). Zdrojem provitamínu jsou obilné klíčky.
▪ Vitamín B5 (kyselina panthotenová) je základem struktury koenzymu A, který se uplatňuje při Krebsově cyklu (společné metabolické dráze sacharidů, lipidů a proteinů). Nedostatek vitamínu B5 se projevuje syndromem pálení chodidel, poruchami metabolismu a nervové činnosti. Zdrojem provitamínu jsou vnitřnosti a maso.
▪ Vitamín B6 (pyridoxin) je součástí enzymů katalyzujících přeměny aminokyselin. Pyridoxin se uplatňuje při tvorbě krvinek a má uklidňující účinky. Hypovitaminóza se projevuje zvýšenou nervosvalovou dráždivostí, cukáním víček či zapomnětlivostí. Do těla se dostává z jater či žloutku.
▪ Vitamín B9 (kyselina listová) je koenzymem enzymů, které katalyzují reakce při tvorbě nukleotidů. Kyselina listová snižuje výskyt vrozených vývojových vad v těhotenství. Nedostatek této kyseliny způsobuje poruchy krvetvorby. Zdrojem je listová zelenina (špenát, brokolice...).
▪ Vitamín B12 (kobalamin) slouží pro správnou krvetvorbu, zlepšuje paměť a zvyšuje koncentraci. Projevem hypovitaminózy je anémie. Kobalamin se získává z látek obsažených v játrech. Jeho centrálním atomem je kobalt.
▪ Vitamín C (kyselina L-askorbová) podporuje vstřebávání železa Fe, tvorbu červených krvinek a vstřebávání krve. Projevy hypovitaminózy jsou krvácení z dásní, uvolňování zubů či onemocnění kurděje. Při nadbytku je vitamín vylučován močí. Hlavními zdroji jsou šípky, černý rybíz, citrusy, papriky či jahody. Kyselina L-askorbová je antioxidant.
"Ve zkumavce smícháme 5 ml 5% hexakyanidoželezitanu draselného a stejný objem chloridu železitého o stejné koncentraci. Pomalu a za stálého míchání přidáváme do zkumavky kyselinu L-askorbovou (vitamín C) až do doby, než vznikne modré zbarvení. Barevný přechod je důkazem redukčních schopností kyseliny L-askorbové, neboť dochází k redukci kationtu železitých Fe3+ na železnaté Fe2+."
▪ Vitamín H (biotin) se podílí na správné funkci kůže a nervové soustavy. Jeho zdrojem jsou kvasnice a játra.
