Soli a jejich hydráty
Hlavní záložky
Odtržením jednoho nebo více elektronů z molekuly kyseliny vzniká její zbytek - anion. Z některých kyselin může vznikat pouze jeden anion (tyto kyseliny nazýváme jednosytné, neboť v molekule obsahují pouze 1 atom vodíku), z jiných může vznikat více různých aniontů (tyto kyseliny označujeme jako vícesytné). Název aniontu se vytváří spojením podstatného jména "anion" a kmene z názvu kyseliny s odpovídající koncovkou (dle oxidačního čísla centrálního prvku):
I: -nanový
II: -natanový
III: -itanový
IV: -ičitanový
V: -ičnanový, -ečnanový
VI: -anový
VII: -istanový
VIII: -ičelanový
| Název a vzorec kyseliny | Název a vzorec aniontu |
| Kyselina chlorná HClO | Anion chlornanový ClO- |
| Kyselina dusitý HNO2 | Anion dusitanový NO2- |
| Kyselina jodistý HIO4 | Anion jodistanový IO4- |
| Kyselina uhličitá H2CO3 |
Anion hydrogenuhličitanový HCO3- Anion uhličitanový CO32- |
| Kyselina sírová H2SO4 |
Anion hydrogensíranový HSO4- Anion síranový SO42- |
| Kyselina trihydrogenfosforečná H3PO4 |
Anion dihydrogenfosforečnanový H2PO4- Anion hydrogenfosforečnanový HPO42- Anion fosforečnanový PO43- |
| Kyselina tetrahydrogenkřemičitá H4SiO4 |
Anion trihydrogenkřemičitanový H3SiO4- Anion dihydrogenkřemičitanový H2SiO42- Anion hydrogenkřemičitanový HSiO43- Anion křemičitanový SiO44- |
2. Názvosloví a vlastnosti solí
Běžnou reakcí vedoucí ke vzniku solí je neutralizace - reakce kyseliny a hydroxidu za vzniku soli a vody, například:
NaOH + HNO3 → NaNO3 + H2O
Vzniklá sůl je složená z kationtu ze zásady (kation sodný Na+) a aniontu z kyseliny (anion dusičnanový NO3-). Výsledný oxidační stav soli musí být vždy nulový. Název soli je tvořen z podstatného jména vzniklého z kmene názvu aniontu kyseliny a přídavného jména z názvu kationtu ze zásady.
NaCN (NaI(CN)-I) - kyanid sodný
Hg(SCN)2 (HgII(SCN)2-I) - thiokyanatan rtuťnatý, rhodanid rtuťnatý
Pb(N3)2 (PbII(N3)2-I) - azid olovnatý
Fe(NO3)3 (FeIII(NO3)3-I) - dusičnan železitý
(N2H6)SO4 ((N2H6)II(SO4)-II) - síran hydrazinu
MgHPO4 (MgII(HPO4)-II) - hydrogenfosforečnan hořečnatý
K2S2O7 (K2I(S2O7)-II) - disíran draselný
BaSO5 (BaII(SO5)-II) - peroxosíran barnatý
Na2S2O3 (Na2I(S2O3)-II) - thiosíran sodný
NH4CNO ((NH4)I(CNO)-I) - kyanatan amonný
Dusičnan amonný NH4NO3 se používá jako složka výbušnin či hnojivo.
Dusičnan sodný NaNO3 a dusičnan draselný KNO3 (sanitr) jsou silná oxidační činidla, jejich tepelným rozkladem vzniká dusitan a kyslík:
2 NaNO3 → 2 NaNO2 + O2
2 KNO3 → 2 KNO2 + O2
Tyto dusičnany jsou součástí černého střelného prachu, který dále obsahuje uhlí a síru. Dusičnan sodný i draselný jsou důležitá průmyslová hnojiva.
Fosforečnan vápenatý Ca3(PO4)2 je výchozí surovinou pro výrobu superfosfátu (důležitého průmyslového hnojiva).
Hydrogenuhličitan sodný NaHCO3 (jedlá soda) je bílá krystalická látka, jejímž tepelným rozkladem vzniká uhličitan sodný, oxid uhličitý a voda:
NaHCO3 → Na2CO3 + CO2 + H2O
Jedlá soda se využívá v potravinářství (její roztok se pije při pálení žáhy či při překyselení žaludku, neboť neutralizuje žaludeční kyseliny) nebo jako náplň pěnových hasících přístrojů, při jejichž aplikaci reaguje s kyselinou chlorovodíkovou dle rovnice:
NaHCO3 + HCl → NaCl + CO2 + H2O
Hydrogenuhličitan vápenatý Ca(HCO3)2 vzniká působením vzdušné vlhkosti a oxidu uhličitého na uhličitan vápenatý:
CaCO3 + CO2 + H2O → Ca(HCO3)2
Odpařováním vody obohacené o oxid uhličitý vzniká zpětně nerozpustný uhličitan vápenatý - tato reakce je zodpovědná za krasové jevy:
Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O
Chlornan sodný NaClO je hlavní složkou dezinfekčních prostředků (savo), neboť reakcí s vodou uvolňuje atomární kyslík, který ničí choroboplodné zárodky:
2 NaClO + H2O → 2 NaOH + Cl2 + O
Chlornan vápenatý Ca(ClO)2 (chlorové vápno) se používá k dezinfekci a bělení.
Chlorečnan sodný NaClO3 a chlorečnan draselný KClO3 se používají jako oxidační činidla v různých výbušninách, neboť jejich tepelným rozkladem se uvolňuje kyslík:
2 NaClO3 → 2 NaCl + 3 O2
2 KClO3 → 2 KCl + 3 O2
Manganistan draselný KMnO4 (hypermangan) tvoří fialové krystalky, dobře rozpustné ve vodě. Používá se jako silné oxidační činidlo. Tepelným rozkladem tohoto manganistanu vzniká manganan draselný, oxid manganičitý a uvolňuje se kyslík:
2 KMnO4 → K2MnO4 + MnO2 + O2
Síran barnatý BaSO4 je bílá látka nerozpustná ve vodě ani kyselině chlorovodíkové. Používá se jako kontrastní látka při rentgenu.
Uhličitan sodný Na2CO3 (soda) se vyskytuje jak bezvodý (kalcinovaná soda), tak jako monohydrát a dekahydrát (krystalická soda). Průmyslově se vyrábí tzv. Solvayovým způsobem:
(1) NaCl + NH3 + H2O + CO2 → NH4Cl + NaHCO3
(2) 2 NaHCO3 → Na2CO3 + CO2 + H2O
(Vzniklý chlorid amonný NH4Cl se rozkládá působením hydroxidu vápenatého za vzniku amoniaku NH3 pro první fázi reakce)
Soda se používá při bělení
Uhličitan draselný K2CO3 (potaš) je bílá látka vzniklá zaváděním oxidu uhličitého do roztoku hydroxidu draselného:
2 KOH + CO2 → K2CO3 + H2O
Tato látka se používá při výrobě skla či v papírenském průmyslu.
Uhličitan vápenatý CaCO3 (vápenec) se používá k výrobě páleného vápna, které vzniká jeho tepelným rozkladem:
CaCO3 → CaO + CO2
Působením kyseliny chlorovodíkové na uhličitan vápenatý vzniká vedle roztoku chloridu vápenatého oxid uhličitý:
CaCO3 + 2 HCl → CaCl2 + CO2 + H2O
Uhličitan vápenatý se využívá při odsiřování. Pálením vápence s křemičitany či hlinitokřemičitany vzniká cement, který po smísení s vodou tvrdne v beton.
Některé soli obsahují dva nebo více rozdílných kationtů. Ve vzorci i názvu se poté uvádí v pořadí dle rostoucího oxidačního čísla. Pokud jsou oxidační čísla rozdílná, určuje se pořadí podle zvyšujícího se protonového čísla.
NaMgPO4 (NaIMgII(PO4)-III) - fosforečnan sodno-hořečnatý
MgPb(CO3)2 (MgIIPbII(CO3)2-II) - uhličitan hořečnato-olovnatý
(NH4)2Pb(SO4)2 ((NH4)2IPbII(SO4)2-II) - síran amonno-olovnatý
Křemičitan sodno-draselný NaKSiO3 (vodní sklo) je viskózní kapalina používaná k impregnaci vajec.
Mnohé soli se vyskytují ve formě hydrátu, čili že na jednu molekulu soli připadá několik molekul vody. Pro vyjádření počtu (resp. poměru) molekul vody připadajících na 1 molekulu soli používáme latinské číslovky:
|
0,5 - hemi 1 - mono 1,5 - seskvi 2 - di 3 - tri 4 - tetra 5 - penta 6 - hexa 7 - hepta 8 - okta 9 - nona 10 - deka Latinské názvy dalších číslovek můžete naleznout zde. |
Pro pojmenovávání hydrátů solí můžeme využít dva způsoby, jak vystihují následující příklady:
CuSO4 • 5 H2O
(1) síran měďnatý pentahydrát
(2) pentahydrát síranu měďnatého
NaBO2 • 2 H2O
(1) boritan sodný dihydrát
(2) dihydrát boritanu sodného
Síran měďnatý pentahydrát CuSO4 • 5 H2O (modrá skalice) nachází uplatnění v galvanotechnice (při poměďování) či při moření osiva. V bezvodém stavu je bezbarvý, barevný přechod mezi bílou bezbarvou a modrou hydratovanou formou se používá pro důkaz vody. Tepelným rozkladem síranu měďnatého vzniká oxid měďnatý (černý) a oxid sírový (plyn):
CuSO4 → CuO + SO3
Modrá skalice se používá i pro dezinfekci vody v bazénech.
Síran vápenatý hemihydrát CaSO4 • 1/2 H2O (sádra) vzniká odpařením vody ze sádrovce (dihydrátu síranu vápenatého). Sádra se využívá v lékařství, uměleckém i stavebním průmyslu.
Síran zinečnatý heptahydrát ZnSO4 • 7 H2O (bílá skalice) se využívá při impregnaci dřeva.
Síran železnatý heptahydrát FeSO4 • 7 H2O (zelená skalice) se používá k hubení mechů a lišejníků.
