Metabolismus lipidů
Hlavní záložky
Lipidy jsou z chemického hlediska estery vyšších karboxylových kyselin a alkoholu (nejčastěji glycerolu). Organismus je nejčastěji přijímá potravou. Katalytickou hydratací lipidů (za účasti enzymů lipas) vznikají patřičné karboxylové kyseliny a alkohol. V této hydrolyzované formě pak vstupují do buněk. Buňky jsou schopné karboxylové kyseliny a alkohol oxidovat až na oxid uhličitý CO2 a vodu H2O za současného vzniku adenosintrifosfátu ATP. Alkohol se fosforyluje a ve formě glyceraldehyd-3-fosfátu vstupuje do glykolýzy. Organismus využívá lipidy jako zdroj energie, stavební látky či rozpouštědlo pro nepolární látky.
2. Oxidace karboxylových kyselin
K oxidaci karboxylových kyselin dochází při β-oxidaci. Písmenné označení značí atom uhlíku, od kterého tento proces začíná (β uhlík je 2. atom uhlíku od karboxylu). Na začátku β-oxidace dojde k aktivaci molekuly karboxylové kyseliny vytvořením vazby mezi ní a koenzymem A. Při této syntéze vzniká acylkoenzym A (acyl- je zbytek karboxylové kyseliny R-CO-) a spotřebovává se molekula adenosintrifosfátu ATP (tato přeměna potřebuje energii, a tak ji získá právě štěpením ATP). Od β-uhlíku se odštěpí 2-uhlíkatý zbytek a koenzym A se naváže na tento atom uhlíku (nyní se z původního β-uhlíku stal krajní atom uhlíku kyseliny). Tento proces dále pokračuje, dokud nedojde ke vzniku acetylkoenzymu A (koenzym A vázaný ke zbytku kyseliny octové, tj. 2-uhlíkatá kyselina). Vzniklý acetylkoenzym A vstupuje do Krebsova cyklu, společné metabolické dráhy sacharidů, lipidů a bílkovin.
3. Regulace metabolismu lipidů
Organismus využívá jako primární zdroj energie sacharidy. Oxidací lipidů vzniká obecně více energie, než oxidací sacharidů (např. úplnou oxidací 1 molekuly kyseliny palmitové vzniká 129 molekul adenosintrifosfátu). Jestliže si organismus nemůže jinak zajistit molekuly acetylkoenzymu A a koenzymů, začne přeměňovat a využívat právě lipidy. Nevyužité molekuly lipidů si organismus ukládá do tukových tkání.
Konkrétní organismus může požadovat specifické lipidy pro svoji činnost. K vytvoření těchto lipidů dochází navazováním 2-uhlíkatých zbytků k acetylkoenzymu A. Lidský a živočišný organismus však není schopen takto vytvořit lipidy tvořené zbytkem nenasycené karboxylové kyseliny. Proto musí být tyto mastné kyseliny přítomny v potravě, jsou esenciální. Z acetylkoenzymu A je schopen si organismus syntetizovat i nezmýditelné lipidy - steroidy. Z nich je významný například cholesterol, který je prekurzorem (výchozí látkou) pro syntézu žlučových kyselin či steroidních hormonů.
