Encyklopedie pojmů - Z

Ziegler Karl - německý vědec, 1898-1973, laureát Nobelovy ceny za chemii z r. 1963 společně s G. Nattou za objev stereospec. katalyzátorů polymerace.

Zieglerovy katalyzátory - polymerační katalyzátory složené z aluminiumtrialkylů a halogenidů titanu, vanadu a jiných kovů.

Zininovo činidlo - sirník amonný, používaný k parciální redukci zejm. arom. nitrosloučenin.

N. N. Zinin (1812-1880), ruský chemik.

Zkoušky na suché cestě, rozbor suchým způsobem - metody kval. chem. analýzy (↓anal. chemie), při níž se zkoumaná látka zahřívá popř. žíhá samotná n. s přídavkem jiné látky. Při tom se pozorují změny, kterým látka podléhá: tavitelnost, změna látky při oxidaci a redukci, zbarvení plamene a těkavost. Zkouška se provádí v plameni plynového kahanu (↓plamenová zkouška, ↓perličková zkouška). Z. n. s. c. se dnes dělají už jen zřídka, např. k orientačnímu zjištění, zda jde o látku anorg. n. org. a při rozborech nerostů v terénu.

Zmýdelnění - alk. způsob hydrolýzy esterů na alk. sůl kyseliny a příslušného alkoholu.

Značené atomy - atomy určitého prvku lišící se od ostatních atomů téhož prvku radioaktivitou (radioaktivní nuklidy) n. rel. izotopovou hmotn. (stabilní nuklidy). Z. a. se používají nejčastěji v ↓radioizotopové stopovací technice.

Zsigmondy Richard Adolf - německý vědec, 1865-1929, laureát Nobelovy ceny za chemii z r. 1925 za důkaz heterogenní povahy koloidních roztoků a za metody, které se staly základem moderní koloidní chemie.

Zvětrávání - postupný chem. rozklad a mech. rozpad hornin n. minerálů ve vrchní části zemské kůry vlivem povrchových činitelů. Přímým z. vznikají četná exogenní ↓ložiska nerostných surovin a pásma sek. obohacení prim. ložisek. Při z. se pevné horniny mění na zvětraliny. Existují tři druhy z.: z. mech. (ohřátí n. zmrznutí vody v puklinách způsobuje trhání skal), z. chem. (rozpouštění sádrovce, vápence apod. vodou, jež obsahuje kyslík n. kysličník uhličitý) a z. biol. Zvětratelnost hornin je odolnost hornin proti vlivům vnějších činitelů.

Zvratné reakce - chem. reakce, při nichž probíhají současně dva děje v protichůdných směrech podle schématu A↔B. Zvratný charakter se musí předpokládat u každé chem. reakce, která po určité době dospěje do rovnovážného stavu. Rychlost vpřeměny látky A v látku B je dána rozdílem rychlostí obou protichůdných reakcí (přímé → a ← zpětné). Pro zvratné reakce prvního řádu platí vztah v = k1cA - k2cB, kde k1 a k2 jsou rychlostní konstanty přímé a zpětné reakce a cA a cB příslušné koncentrace obou složek. Rovnovážná konstanta K = k1/k2 a množství zreagované látky v čase t umožňují vypočítat rychlostní konstanty přímé a zpětné reakce. Prakticky všechny chem. reakce jsou zvratné, v mnoha případech však rychlost zpětné reakce je zanedbatelně malá.

Žíla - horninová n. minerální výplň dutin, puklin, popř. spár v horninách. Tvar ž. je různý, většinou však tvoří deskovitá tělesa. Proráží-li ž. napříč horninami, nazývá se ž. pravou. Postupuje-li rovnoběžně s vrstvami hornin - obvykle vyplňuje mezivrstevní spáru usazenin - tvoří ž. ložní. Horniny ležící pod ž. se nazývají podloží, horniny nad ž. nadloží. Jestliže bylo nadloží vyzdviženo, vzniklo těleso bochníkového tvaru - lakolit.

Živočišné uhlí, aktivní uhlí - druh preparovaného uhlí. Získává se zahříváním krve a různého odpadu živočišného původu s potaší a vyloužením zuhelnatělého produktu. Používá se ho hlavně v lékařství, např. k odstraňování střevních potíží (plynatosti). Pro své adsorpční schopnosti slouží k odbarvování roztoků látek a k jejich vyčištění od pryskyřičných znečišťujících příměsí.