Wilhelm Conrad Roentgen (27. 3. 1845 - 10. 2. 1923)

Německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku roku 1901 za významný objev paprsků, které byly na jeho počest pojmenovány rentgenovými.

Narodil se v rodině obchodníka. Byl jen průměrným gymnazistou, dokonce byl vyloučen a po externím studiu neprošel ani při maturitní zkoušce. Na univerzitu se zapsat nemohl, proto studoval polytechniku v Curychu, kde v roce 1869 získal diplom strojního inženýra. Lákala ho však fyzika. Velkou houževnatostí se vypracoval na uznávaného představitele experimentální fyziky. V roce 1879 se stal univerzitním profesorem v Giesenu, v letech 1885-1900 působil na niverzitě ve W¨rzburgu a nakonec v Mnichově. Ve svých prvních pracích se zabýval základními vlastnostmi kapalin. Pomocí jednoduchých pokusů měřil pohlcování infračervených paprsků vodní parou. Další oblastí jeho vědecké činnosti bylo studium elektrických jevů v dielektriku, zejména krystalech. Roku 1888 zjistil, že rotující dielektrikum v elektrickém poli má magnetické účinky. Ačkoliv tyto práce měly pro rozvoj fyziky velký význam, přece jen zůstaly ve stínu slavného objevu paprsků, po něm pojmenovaných. K objevu paprsků došlo 8. listopadu 1895 ve Würzburgu při pokusech s katodovými paprsky. Roentgen zjistil, že při elektrickém výboji ve výbojové trubici, zabalené do černého papíru, stínítko pokryté vrstvou kyanidu platnato-barnatého světlékuje. Toto pozorování ho vedlo k objevu nového druhu paprsků, které pojmenoval paprsky X. Měly několik pozoruhodných vlastností: působily na fotografické desky, ionizovaly vzduch, pronikaly různými nateriály, dokonce i lidským tělem. Již v lednu příštího roku byl Roentgen pozván na zasedání společnosti lékařů a přírodovědců, kde zhotovil fotografický snímek ruky jistého anatoma. Ten potom navrhl, aby se paprsky X nazvali rentgenovými. Návrh byl přijat s velkým nadšením. Paprsky rychle nabyly obrovského významu ve vědeckém výzkumu, technice i lékařství. Poprvé se dělaly fotografie kostí v lidském těle přímo bez pitvy, daly se přesně zjisit zlomeniny a mnoho detailů v lidském těle. Vzápětí se ukázalo, že paprsky mají i léčivy účinek. V Uhrách předvedl první rentgenová přístroj praktický lékař Vojtěch Alexander v Kežmarku roku 1896. Podstatu rentgenových paprsků odhalil v roce 1912 Max von Lane. Dokázal interferenci rentgenových paprsků na krystalové mřížce a tím vysvětlil, že jde o elektromagnetické vlnění. ROengen si svůj objev nedal patentovat a kategoricky odmítl všechny nabídky různých firem. Dobrovolně odevzdal svůj vynález lidstvu. K práci W. X. Roentgena na univerzitě se váže historka: Na Roentgenových přednáškách na univerzitě v Mnichově nebylo vždy právě ticho. Jednou Roentgen ztratil trpělivost a vybuchl: "Kdyby pánové, kteří se spolu baví přišli do stavu, v němž jsou studenti, kteří na mých přednáškách spí, jistě by to potěšilo ty, kteří si mě přišli poslechnout."