Walther Hermann Nernst (25. 6. 1864 - 18. 11. 1941)

Německý fyzik a fyzikální chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii roku 1920 jako uznání za vědecké práce v termochemii.

Jeho otec byl soudcem a později dvorním radou. Mladý Nernst studoval fyziku, chemii a matematiku na univerzitách v CUrychu, Berlíně, Štýrském Hradci a Wörsburku a nakonec ve všech třech oborech promoval. V roce 1887 odešel na univerzitu do Lipska k Ostwaldovi, kde habilitoval. Od roku 1890 se stal proesorem teoretické fyziky na univerzitě v Göttingem. V roce 1894 se stal profesorem teoretické fyziky na univerzitě v Mnichově jako nástupce L. Boltzmanna. Od roku 1905 byl profesorem a vedoucím ústavu fyzikální chemie na univerzitě v Berlíně a v roce 1921 se stal prezidentem říšského ústavu technické fyziky v Charlottenburku. Zpočátku se Nernst zabýval roztoky elektrolyzů. Navázal na Arhennia geniální teorií difůze v roztocích elektrolytů a teorií elektromotorické síly v galvanických článcích. Objevil rozdělovací zákon, kterého se používá ke zjištění, v jakém poměru se rozdělí látka ve dvou nemísitelných kapalinách. V roce 1911 přišel se svým planetárním modelem atomu. Dospěl k následující představě atomu: atom má jádro (poloměru 10-14 m), kolem něhož obíhají elektrony, v jádru je soustředěn všechen kladný náboj a téměř celá hmotnost atomu, kladný náboj jádra je Z.e, kde Z je pořadové číslo daného prvku v periodické soustavě, e- elementární náboj, elektrony se pohybují kolem jádra po kruhových dráhách, neutrální atom obsahuje Z elektronů, je-li počet elektronů vyšší, tvoří se záporný iont, je-li nižší, tvoří se kladní ion. Model měl sice nedostatky, ale ve srovnání s předcházejícími představami to byla úplná revoluce. Jeho snažení triumfovalo v roce 1919, kdy poprvé uskutečnil umělou přeměnu chemického prvku na jiný. Při ostřelování atomů dusíku částicemi alfa získal atomy kyslíku. Byla to první uměle vyvolaná jaderná reakce. Na svých přednáškách prý jednou přednášel rozpad radia a řekl posluchačům před obrazovkou, která se střídavě rozsvěcovala a zhasínala: "Teď vidíte, že nic nevidíte. A proč nic nevidíte, to hned uvidíte."