Encyklopedie pojmů - U

Uhlí - hořlavý sediment, vzniklý zuhelnatěním org. látek, zejm. rostlinných, bez přístupu vzduchu. Probíhá-li proces pod vodou n. pod tlakem nadložních vrstev a za teploty zemské kůry, vznikají látky bohaté na uhlík, tedy hořlavé. Zákl. vlastnosti u. a jeho výhřevnost závisí na intenzitě a trvání tohoto procesu. Podle stadia prouhelnatění rozlišujeme rašelinu, xylit (lignit), hnědé u., černé u. a antracit. Z petrografického hlediska dělíme uhlí do čtyř skupin: vitrit (silně lesklé u. s lasturovým lomem), jenž vznikl zuhelnatěním dřeva; durit (matný, nevrstevnatý), který vznikl zuhelnatěním rostlinné drti; klarit (pololesklý), složený z vrstviček vitritu a duritu; fuzit (vláknitý, pórovitý, se zachovanou buněčnou strukturou), který je součástí uhelného prachu. Podle technologických hledisek dělí ČSN u. na tyto typy: Černá u., jež se dále dělí na pálavá s obsahem prchavých složek nad 35 hmotn. %; plynová, vhodná pro výrobu svítiplynu; žírná, používaná k výrobě hutnického koksu; koksová s obsahem prchavých složek od 17 do 26 hmotn. %, vhodná jako energetická surovina, a antracit s obsahem prchavých složek pod 8 hmotn. %.Hnědá u., jež se dělí na xylit čili lignit, mělné u. s obsahem 57 až 64 hmotn.% prchavých složek; zemité u. s obsahem prchavých složek nad 57 hmotn. %; voskové u. obsahující více než 70 hmotn.% prchavých složek; celistvé u. s 51 až 59 hmotn. % prchavých složek; pololesklé u., které má 49 až 53 hmotn. % prchavých složek; živičné u. s 51 až 60 hmotn. %prchavých složek,lesklé u. s obsahem 45 až 50 hmotn. % prchavých složek a smolné u. s obsahem prchavých složek nad 57 hmotn. %. Hnědá u.slouží jako palivo pro elektrárny a jako chem. surovina. Podle způsobilosti vytvářet koks dělíme u. na spékavé, škvařivé a písčité čili sypké. Ložiska u. v ČR: pánve hnědouhelné - Chomutovsko-teplická, Sokolovská, Chebská, Handlovká a Novácká; pánve černouhelné - Ostravsko-karvinská, Žacléřsko-svatoňovická, Kladensko-rakovnická, Plzeňská a Rosicko-oslavanská. Xylit se dobývá v jižních Čechách, na Moravě a na východním Slovensku.

Ullmannova reakce - příprava biarylů zahříváním arylhalogenidů v přítomnosti mědi v roztoku nitrobenzenu při 100 až 360 °C.

Ultrabazické horniny - vyvřelé horniny složené téměř ze samých tmavých minerálů; obsahují méně než 52 hmotn. % kysličníku křemičitého, ale neobsahují živce. Nejdůležitější u. h. patřící k hlubinným horninám jsou: ↓olivínovec (peridotit), obvykle přeměněn v ↓serpentinit, amfibolovec, pyroxenovec, kimberlit (obsahující diamanty); nejdůležitější u. h. patřící k výlevným horninám jsou: pikrity, limburgity, augitity. U. h. obsahují ložiska důležitých surovin (magnetitu, ilmenitu, chromitu, diamantů, platiny a azbestu). Při zvětrávání u. h. vzniká mořská pěna, ↓opál, ↓chalcedon, ↓magnezit, niklonosný ↓garnierit, ↓laterity apod.

Ultrafiltrace - fyz.-chem. metoda uplatňující se v biochemii při čištění a zahušťování koloidních roztoků. K u. se používá membrán s velmi malými póry (ultrafiltrů), které zadržují částice koloidů. U. lze urychlit zvýšením tlaku (až 100 kp cm-2), neboť jinak probíhá velmi pomalu.

Ultramikroskop - přístroj k pozorování částic menších než vlnová délka použitého světla, založený na principu odrazu světla. Částice (koloidních rozměrů) se pozorují za bočního osvětlení, v temném zorném poli. Světelný obraz však neodpovídá skutečné velikosti a tvaru částic, nýbrž jde pouze o stopy světla rozptýleného na částicích, které umožňují zjistit přítomnost částic a pozorovat jejich pohyb. U. sestrojil K. Siedentopf a R. Zsigmondy (1935).

Ultrazvuk - zvukové vlny s kmitočtem převyšujícím mez slyšitelnosti, tj. nad 20 kHz.

Urey Harold Clayton - americký vědec, 1893-1981, laureát Nobelovy ceny za chemii z r. 1934 za objev těžkého vodíku.

Úzkohrdlé láhve, lékovky - skleněné nádoby na kapaliny s úzkým hrdlem.