Robert Gustav Kirchhoff (12. 3. 1824 - 17. 10. 1887)

Německý chemik a fyzik. Spoluobjevitel spektrální analýzy.

Kirchhoff byl třetím synem soudního rady v Královci. Jeho otec podporoval hluboký zájem svého syna o fyziku a byl na svého nadaného potomka velice hrdý. Kirchhoff vystudoval matematiku a fyziku na univerzitě v rodišti. Již jako 21 letý uveřejnil svoje zákony o proudech a napětích v elektrických obvodech. Roku 1847 se habilitoval v Berlíně. Od orku 1850 působil ve Vratislavi. Zde se seznámil s jiným proslulým učencem - profesorem Bunsenem, který zde až do roku 1852 přednášel chemii. Často se spolu stýkali a byli dobrými přáteli. Vzájemně si vyprávěli o vědecké práci, což je později přivedlo k úzké badatelské spolupráci. Od roku 1854 působil v Heidelbergu a od roku 1874 v Berlíně. Kirchhoff byl dvakrát ženatý, jednou ovdověl. Poslední roky mu ztrpčila choroba nohy po pádu na schodišti. Kirchhoff patřil k největším teoretickým fyzikům své doby. Proslavil se v teorii pružnosti, v teorii rychlosti šíření zvuku. Dnes je znám hlavně svým objevem zákonů pro elektrické obvody, kde zavedl také pojem elektrický potenciál a napětí, a také objevem spektrální analýzy, který učinil r. 1859 s Bunsenem. S tímto objevem souvisí také objev zákona udávající poměr intenzit emise a absorpce zahřátého černého tělesa. V roce 1860 objevil metodou spektrální analýzy prvek cesium a následujícího roku rubidium. Touto metodou našli další badatelé např. helium (1868) a poznalo se složení hvězd. Jevy týkající se spekter atomů a molekul správně pochopil, vysvětlil a zobecnil v soustavnou metodu. Zároveň poprvé dokázal hmotnou jednotu světa po stránce chemického složení, což mělo nesmírné filozofické důsledky. Mimo jiné se Kirchhoff věnoval také výzkumu reakčních tepel (1850). Neuzavřeností svého radiačního zákona dal na více než 40 let program fyzice záření, který vyřešil až Planck založením kvantové teorie. Kirchhoff byl typickým představitelem přírodovědného materialismu, v jeho práci se objevují určité prvky dialektiky.