Klasifikace chemických reakcí

Hlavní záložky

Chemické reakce můžeme rozdělit dle různých kritérií, jako jsou například vnější změny, skupenství reaktantů, tepelné zabarvení (změna tepla v průběhu reakce) či typy přenášených částic.

1. Rozdělení chemických reakcí dle vnějších změn

Podle vnějších změn rozdělujeme chemické reakce následovně:

  • Reakce skladné (syntézy) - z většího množství eduktů vzniká pouze jeden produkt, příkladem je přímé slučování zinku se sírou za vzniku sulfidu zinečnatého:

Zn + S → ZnS

  • Reakce rozkladné (analýzy) - z jednoho eduktu vzniká více produktů, jedná se o opak reakce skladné (syntézy), příkladem je rozklad vody na vodík a kyslík:

2 H2O → 2 H2 + O2

  • Reakce vytěsňovací (substituce) - určitá částice nahradí jinou ve struktuře druhé výchozí látky, příkladem je vytěsnění stříbra z dusičnanu stříbrného mědí:

Cu + 2 AgNO3 → 2 Ag + Cu(NO3)2

  • Podvojné záměny (konverze) - dojde k záměně funkčních (charakteristických) skupin mezi edukty, příkladem je srážení uhličitanu měďnatého reakcí uhličitanu sodného se síranem měďnatým (vedlejším produktem je síran sodný):

Na2CO3 + CuSO4 → CuCO3 + Na2SO4

(nahoru)

2. Rozdělení chemických reakcí dle skupenství reaktantů

Podle skupenství reaktantů rozdělujeme chemické reakce následovně:

  • Reakce homogenní - všechny reaktanty se vyskytují v jednom skupenství, příkladem je oxidace oxidu dusnatého (bezbarvého) vzdušným kyslíkem na oxid dusičitý (oranžový):

2 NO (g) + O2 (g) → NO2 (g)

  • Reakce heterogenní - reaktanty se vyskytují ve více než jednom skupenství, příkladem je reakce sodíku s vodou za vzniku hydroxidu sodného a vodíku:

2 Na (s) + 2 H2O (l) → 2 NaOH (aq) + H2 (g)

Písmena v závorkách označují skupenství reaktantů:

(s) - pevná látka (angl. solid)

(l) - kapalina (angl. liquid)

(g) - plyn (angl. gas)

(aq) - vodný roztok (angl. aqua solution)

(nahoru)

3. Rozdělení chemických reakcí dle tepelného zabarvení

Podle tepelného zabarvení rozdělujeme chemické reakce následovně:

  • Reakce exotermní (exotermické) - teplo se při nich uvolňuje, příkladem je reakce roztaveného dusičnanu draselného s uhlím a sírou (střelný prach):

2 KNO3 + S + 3 C → K2S + N2 + 3 CO2

  • Reakce endotermní (endotermické) - teplo je nutné dodávat, příkladem je rozklad uhličitanu vápenatého:

2 CaCO3 → 2 CaO + CO2 

(nahoru)

4. Rozdělení chemických reakcí dle typu přenášených částic

Podle typu přenášených částic rozdělujeme chemické reakce následovně:

  • Reakce acidobazické (protolytické) - přenášenou částicí je proton, příkladem je neutralizace kyseliny sírové hydroxidem sodným:

H2SO4 + 2 NaOH → Na2SO4 + 2 H2O

H2SO4 → 2 H+ + SO42-

2 NaOH → 2 Na+ + 2 OH-

2 H+ + 2 OH- → 2 H2O

  • Reakce oxidačně-redukční (redoxní) - přenášenou částicí je elektron, příkladem je tepelný rozklad manganistanu draselného za vzniku mangananu draselného, oxidu manganičitého a kyslíku:

2 KMnVIIO4-II → K2MnVIO4 + MnIVO2 + O20

Jestliže se oxidace (zvýšení oxidačního čísla, odebrání elektronu) a redukce (snížení oxidačního čísla, přidání elektronu) uskutečňuje z jednoho prvku, jedná se o reakci disproporcionační (zvláštní typ oxidačně-redukční reakce), jejímž příkladem je rozklad peroxidu vodíku na vodu a kyslík:

2 H2O2-I → 2 H2O-II + O20

Opakem je synproporcionační reakce, jejímž příkladem je reakce olova a oxidu olovičitého s kyselinou sírovou za vzniku síranu olovnatého a vody (probíhá například v autobaterii):

Pb0+ PbIVO2 + 2 H2SO4 → 2 PbIISO4 + 2 H2O
  • Reakce komplexotvorné - přenáší se celý elektronový pár, příkladem je reakce hliníku s roztokem hydroxidu sodného za vzniku tetrahydroxidohlinitanu sodného a vodíku:

2 NaOH + 2 Al + 6 H2O → 2 Na[Al(OH)4] + 3 H2

(nahoru)