Joseph Louis Gay - Lussac (6. 12. 1778 - 9. 5. 1850)

Francouzský chemik a fyzik, slavný vzduchoplavec. Jeden z nejvýznamnějších vědců první poloviny 19. století.

Gay-Lussac se narodil v rodině notáře, žil v době revoluce a napoleonských válek. Byl žákem a přítelem francouzského chemika C. I. Bertholleta. Vyššího vzdělání dosáhl na polytechnické a inženýrské škole. Roku 1809 se stal profesorem chemie na polytechnice a profesorem fyzika na Sorbonně (1808-1832). Později se stal profesorem všeobecné chemie při Jardin des Plantes. Od roku 1818 byl členem poradního sboru pro průmysl, členem rady pro zdokonalení střelného prachu, zkoumatelem hodnoty mincí, odborníkem při výrobě tabáku. Od roku 1830 byl zvolen několikrát poslancem, členem pařížské akademie věd byl od roku 1806. Roku 1826 byl zvolen členem Petrohradské akademie věd. 16. září 1804 vystoupil v balónu do výše přes 7000 m, aby zde vykonal četná pozorování. Verifikoval přitom vzduchovou konstantu a dokázal relativní neměnnost magnetického pole. Roku 1816 zdokonalil přenosný dvouramenný tlakoměr a udal způsob jak měřit výšku, do které vystoupí kapalina ve vlásečnicových kapilárách. Sestrojil také alkoholmetr k určování "měrné váhy" lihu. Roku 1822 se Gay-Lussac spolu s Humboldtem, Aragem zúčastnil pokusů konaných k určení rychlosti zvuku ve vzduchu. V chemii se Gay-Lussac zabýval především plyny v souvislosti s pronikající atomovou hypotézou a vznikající kvantitativní metodou. Roku 1802 objevil nezávisle na Daltonovi zákon pro objemovou roztažnost plynů tzv. Gay-Lussacův zákon. Zjistil, že koeficient objemové roztažnosti je stejně velký pro všechny plyny a má hodnotu 3,33 . 10 na -3 K na -1. Tato okolnost vedla Kelvina k zavedení absolutní stupnice teplot a Clapeyrona k formulaci stavové rovnice ideálního plynu. Zkoumal rozpínavost vodních par teplem a podal návod, jak určit pokusem měrnou hmotnost a hustotu par. Roku 1805 zjistil Gay-Lussac spolu s A. Humboldtem, že objemy plynného vodíku a kyslíku, když se slučují na vodu, je možné vyjádřit jednoduchým poměrem 2:1. Po přezkoušení reakcí jiných plynů vyslovil Gay-Lussac r. 1808 zákon stálých objemových poměrů při slučování plynů. Tento zákon přivedl Avogadra k formulaci jeho zákona a k představě, že se slučují molekuly látek a ne jen atomy. Přispěl také k zavedení molekulových vzorců, kterými dnes zapisujeme chemické reakce. Dále Gay-Lussac studoval vlastnosti halogenů, kyselin fosforu a kyanových sloučenin. Roku 1811 objevil s Courtoisem jód a zkoumal jeho vlastnosti. Nezávisle na Davym objevil také r. 1808 bor. Podal spolu s Thenardem návod na dobývání Al, Cd, Na, K. Řešil mnohé technologické otázky. Je autorem komorového způsobu výroby kyseliny sírové. Roku 1829 vypracoval průmyslovou metodu výroby šťavelové kyseliny z pilin stromu za pomoci louhů. Je spoluobjevitelem prvního elektromagnetu. Jako první doporučil používat sulfan pro analytické účely. Zavedl dělení kationtů tzv. mokrou cestou (sirovodíkovým způsobem), které se používalo více než sto let. Svými pracemi se dotkl také organické analýzy. Gay-Lussac vyložil r. 1832 chlorometrii, r. 1828 alkalometrii a acidometrii. Jeho život nebyl lehký, musel se starat o velmi početnou rodinu. Napsal 150 publikací, vykonal řadu vědeckých cest, několik let řídil chemický závod. Vykonával také značné množství redakční práce.