James Prescott Joule (24. 12. 1818 - 11. 10. 1889)

Anglický fyzik, jehož práce přispěly ke vzniku mechanické teorie tepla.

Joule pocházel z rodiny zámožného sládka a sám byl také majitelem velkého pivovaru. Jeho láska, které se potom trvale věnoval, byla fyzika. Fyziku a chemii studoval u Daltona v Manchesteru r. 1835. V roce 1857 získal čestný doktorát práv v Dublinu. Za vědecké zásluhy získal členství v několika akademiích věd. Jeho otec mu zřídil laboratoř, v níž později učinil řadu převratných objevů. Joule se zabýval nejprve konstrukcemi elektromagnetických přístrojů. Patří k objevitelům elektromagnetu. Zkoumal množství tepla vznikající při průchodu elektrického proudu kovy a elektrolyty (1841), při elektrolýze vody (1843). Vlastním měřením tepla vzniklého při mechanických dějích (mícháním kapalin) r. 1843 a při procesech elektrodynamických zjistil přibližnou hodnotu mechanického ekvivalentu jednotky tepla. V roce 1849 použil tento ekvivalent k vyjádření zákona, který dnes nese jeho jméno. Joule objasnil, že teplo vzniká z práce (a tedy, že není nezničitelným a nevytvořitelným fluidem, jak říkala fluidová a kalorická hypotéza). Dal tak impuls ke vzniku mechanické teorie tepla. Na základě pokusů a měření tepla vzniklého při stlačení plynů dospěl k přesvědčení, že teplo je jen jiná forma mechanické energie (práce z let 1845-1850). Joule patří také mezi objevitele zákona zachování energie (1843). Jako stoupenec kinetické teorie tepla objasnil z mikroskopického hlediska zákony platící pro plyny a pokusil se vypočítat rychlost molekul plynu za dané teploty. Roku 1853 prozkoumal Joule s W. Thomsonem (pozdějším Kelvinem) tepelné jevy (ochlazování) při rozpínání stlačených plynů, což je základem chladicí techniky. Zjistil také, že molekulové teplo tuhých látek se rovná součtu atomových tepel. Pracoval na pokusech týkajících se tepelné roztažnosti kaučuku. Na jeho počest byla pojmenována jednotka práce a energie - Joule.