Humphry Davy (17. 12. 1778 - 27. 5. 1829)

Anglický chemik - samouk, zakladatel elektrochemie.

Davy se narodil v malém městečku v odlehlé části anglického hrabství Cornwalu. Pocházel z rodiny chudého truhláře. Odmalička to byl velmi živý a bystrý chlapec. Škola ho moc nebavila, nerad dělal to co musel. Roku 1795 se vyučil u chirurga a lekárníka. Roku 1798 se stal chemikem na Pneumatickém ústavu v Clifftonu u Bristolu. Roku 1801 se stal výpomocným učitelem, r. 1802 se stal profesorem chemie na Royal Institution v Londýně. Roku 1812 složil svůj úřad a žil částečně jako soukromník v Londýně, částečně cestoval po Itálii a Francii. V letech 1820-1827 byl předsedou Královské společnosti v Londýně. Stal se také čestným členem Petrohradské akademie věd, vysokých poct se mu dostalo ve Francii a jinde. Roku 1800 mu vyšlo pojednání o pokusech s oxidem dusným. Tento plyn vešel ve všeobecnou známost jako rajský plyn. Brzy se stal oblíbeným narkotikem. Ve stejném roce začal Davy provádět své elektrochemické pokusy. Dokázal, že zdánlivý rozklad vody na louhy a kyseliny má svou příčinu jak v nečistotě vody, tak i v rozpustnosti nádoby ve vodě. Svým pozorováním, že se kyseliny vylučují na pólu kladném a alkalie, kovy, vodík na pólu záporném, se stal zakladatelem elektrochemické teorie. Roku 1807 připravil elektrolýzou nové kovy Na, K a o rok později pak připravil stejným způsobem Sr, Mg, Ba a B. Roku 1808 objevil prvek vápník. Davy rozdělil všechny prvky na kovy a nekovy. Zjistil, že atomy kovů mají kladný elektrický náboj a atomy nekovů záporný elektrický náboj. Podařilo se mu vysvětlit elektrolýzu vody. Elektrolýza se tak stala prvním oborem, v němž elektřina začala sloužit rozvoji vědy a praktickým výrobním účelům. Objev prvních dvou alkalických kovů poskytl chemikům mimořádně účinná redukční činidla, která byla později využita k objevu Zr, Ta, Al. Roku 1811 prokázal Davy elementární povahu chlóru a jódu, a nezávisle na Berzeliovi objevil rtuťovou metodu elektrolýzy. Při experimentování se sloučeninami chlóru objevil jedovatý plyn fosgen. Davy zjistil, že podstatnou součástí všech kyselin je vodík a že existují kyseliny bezkyslíkaté. Roku 1815 zkonstruoval hornický bezpečnostní kahan s kovovou síťkou, která zabraňovala vznícení důlních plynů při osvětlování. Jeho vynález zabránil četným obětem na životech horníků. Davy už v r. 1802 pozoroval a popsal elektrický oblouk. Použil k tomu velmi silné baterie Voltových galvanických článků. V dalších letech se mu podařilo získat eletrické oblouky mezi elektrodami až 10cm dlouhé a upozornil na možnosti elektrické obloukové lampy. Davy také zpozoroval, že drát jímž prochází elektrický proud se rozžhaví a vyzařuje teplo. Tak v principu poukázal na možnost budoucího využití tohoto úkazu při osvětlování žárovkami. Je také autorem kinetické teorie tepla (1821). Na prvním delším zájezdu r. 1813 do Francie doprovázel Davyho jako pomocník a knihařský tovaryš, později slavný fyzik M. Faraday. Později začal Davy na nadaného badatele žárlit, protože se obával, že by mohl ohrozit jeho výsadní postavení. Davy se kromě vědy věnoval rád lovu ryb (napsal dokonce spis o rybářství), střílení zvěře a psaní básní, s nimiž měl mezi známými velký úspěch. Jeho vědecká kariéra byla velice rychlá a závratná. Dostalo se mu tak vysokého společenského ocenění, že byl oslavován již v době, kdy žil. Roku 1812 byl povýšen do šlechtického stavu. Davyho spisy vydal jeho bratr, vojenský lékař a spisovatel John Davy.