Henri Moissan (28. 9. 1852 – 20. 2. 1907)

Nobelovu cenu získal v roce 1906 za výzkum a izolaci fluoru a za konstrukci speciální elektrické pece pojmenovaného jeho jménem.

Francouzský chemik Henri Moissan se narodil roku 1852. Vystudoval na univerzitě v Paříži a své první vědecké práce začal psát již během svého působení v pařížském přírodopisném muzeu. Po obhajobě doktorské disertace působil na vyšší farmaceutické škole a v roce 1900 se stal profesorem chemie na pařížské Sorbonně. Od roku 1891 byl členem Francouzské akademie věd. První vědecká práce Henri Moissana se zabývala problémem dýchání listů ve tmě. Těžištěm Moissanova zájmu byla ale anorganická chemie a od roku 1879, se věnoval výlučně chemii kovů, ve které dosáhl pozoruhodných výsledků, které mu přinesly celosvětové uznání. V roce 1886 po téměř dvacetiletém úsilí Moissan jako první připravil čistý fluor elektrolýzou fluoridu draselného, který byl rozpuštěn v bezvodém kapalném fluorovodíku. V roce 1893 zkonstruoval elektrickou obloukovou pec, s jejíž pomocí získal nové poznatky z oblasti kovů a kysličníků. Získal v ní např. karbidy vápníku, draslíku a dusíku, připravil v ní v čistém stavu molybden, wolfram a další kovy. Od roku 1883 se Moissan zabýval umělou syntézou diamantu a s použitím uvedené pece provedl první pokus výroby umělých diamantů z uhlí při vysokém tlaku a částečné krystalizaci, kterým byl poprvé vědecky vysvětlen vznik diamantu.