Hans Adolf Krebs (25. 8. 1900 - 22. 11. 1981)

Nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu roku 1952 za objev cyklu kyseliny trikarbonové (Krebsův cyklus).

Krebs, původem Němec, studoval na univerzitě v Göttingem, reiburku, Mnichově a Berlíně. Na počátkubyl asistentem na jedné berlínské klinice a od roku 1926 do roku 1930 pracoval u O. Warburga v Ústavu císaře Viléma pro biologii. Po nástupu fašismu v Německu emigroval do Anglie kde působil v biochemickém ústavu v Cambridgi. Potom byl jmenován docentem farmakologie na univerzitě v Sheffieldu. V roce 1938 se stal vedoucím oddělení biochemického výzkumu a v letech 1945-1954 byl profesorem biochemie na univerzitě v Oxfordu. V roce 1958 ho anglická královna povýšila do šlechtického stavu. Hlavní oblastí Krebsovy vědecké činnosti byla vlastní látková výměna, syntéza močoviny v játrech savců, syntéza kyseliny močové, purinové báze. V organismu ptáků objevil mezilátky při oxidaci živin a zkoumal i dýchání buněk. Hlavní důraz ve výzkumu tedy kladl na studium chemických procesů v živém organismu a výzkumu metabolismu uhlovodíků. Za nejdůležitější Krebsův přínos je považován objev, že řada přeměn dikarbonových a trikarbonových kyselin v organismu probíhá cyklicky. Tento cyklus, zvaný Krebsův cyklus, začíná kondenzací kyseliny pyrohroznové s kyselinou oxaloctovou na kyselinu citronovou. Kyselina citronová potom přechází řadou oxidačních a dekarboxylačních reakcí, přičemž opět vzniká molekuly kyseliny oxaloctové. Energie, která se v této řadě reakcí uvolňuje, se uchovává v podobě kyseliny adenosintrifosforečné (ATP). Krebsovy výzkumy procesů látkové výměny, zejména těch které dodávají energii, jakož i těch, které určují syntézu částí buňky, platí stejně pro všechny druhy organické říše. Je to jeden z důkazů o správnosti evoluční teorie. Objev cyklu kyseliny citronové je proto jedním z nejcennějších příspěvků k rozvoji biochemie.