Friedrich Wöhler (31. 7. 1800 - 23. 9. 1882)

Německý chemik, který se zapsal do dějin chemie jako první, kdo připravil organickou sloučeninu z anorganických látek.

Wöhler se věnoval nejprve studiu lékařství a získal doktorát. Roku 1823 se odebral do Stockholmu, kde strávil rok v Berzeliově laboratoři. Po návratu do Německa se stal učitelem na průmyslové škole v Berlíně, později na škole v Kasselu. Odtud byl povolán roku 1856 na univerzitu do Götingenu, kde působil jako profesor chemie až do své smrti. Wöhlerova činnost je úzce spjata s činností Liebigovou. Oba zachovali přátelství až do posledních chvil života a se vzácnou svorností vykonali společné epochální práce. Jejich učitelská činnost byla znamenitá, oba věnovali dostatek péče vychovávání mladých chemiků. Z jejich škol pak vyšla řada odborníků schopných pokračovat v jejich činnosti. Wöhler připravil čistý hliník, yttrium a r. 1828 berylium. Použil k tomu jako redukční činidlo draslík. V roce 1835 se mu podařilo připravit křemík a v dalších letech přispěl svými pokusy k objevu titanu, vanadu, niobu, tantalu, uranu. Analytickou chemii obohatil vypracováním znamenitých metod. Nejvýznamněji se však zapsal na poli organické chemie. Studoval chinony, alkaloidy, acetylen. Roku 1824 připravil hydrolýzou dikyanu kyselinu šťavelovou - první syntetickou organickou sloučeninu z anorganických látek. Roku 1828 proměnil izomerací kyanatan amonný v močovinu - typický produkt metabolismu savců. Dokázal tak, že je možný vznik typických organických sloučenin i mimo živé tělo. Byla tím odstraněna domněnka o vitální síle potřebné k vytvoření organických sloučenin. Muselo však uplynout celé čtvrtstoletí než tato syntéza spolu s mnoha dalšími objevy definitivně oslabila vitalistický názor, který zastávali v té době i tak významní chemici jako byl J. Berzelius. Wöhlerova syntéza močoviny se stala mezníkem v dějinách organické chemie a otevřela cestu k bližšímu poznání izometrie organických sloučenin. Postupně začala mizet dříve nepřekonatelná hranice mezi organickou a anorganickou chemií. Už v r. 1823 ukázal Wöhler spolu s Liebingem, že kyanatan stříbrný a třaskavé stříbro jsou látky stejného složení, avšak úplně odlišných vlastností. Společně s Liebigem zkoumal také benzoylové sloučeniny. Jejich společné práce objasnily teorii radikálů a substituce v chemických sloučeninách.