Eduard Buchner (20. 5. 1860 – 3. 8. 1917)

Nobelovu cenu získal v roce 1907 za biochemické výzkumy a objev bezbuňkového kvašení.

Německý biochemik Eduard Buchner se narodil roku 1860 v rodině lékaře. Studoval na univerzitě v Mnichově a u A. Bayera, u kterého po ukončení studia pracoval v laboratoři organické chemie. Později se stal profesorem na univerzitě v Kielu a na univerzitě v Tübingenu, v roce 1898 se stal profesorem na zemědělské vysoké škole v Berlíně. Buchnerova vědecká činnost se již od počátku soustředila na oblast organické chemie, speciálně pak na problémy kvasné chemie (již ve svém prvním vědeckém díle se zabýval vlivem kyselin na kvašení). V roce 1897 uveřejnil Buchner výsledky svého dlouholetého výzkumu alkoholického kvašení bez kvasinkových buněk, přičemž zjistil, že příčinou kvašení je neživá chemická látka – enzym nazvaný zymáza. Tento první objevený enzym, který Buchner izoloval z kvasinek, vyvolává alkoholické kvašení cukrů i bez přítomnosti živých buněk. Tento objev se stal základem nového samostatného vědního oboru – biochemie. Buchnerovy výzkumy enzymů pomohly objasnit některé do té doby nevysvětlitelné chemické reakce probíhající uvnitř buňky a obrátily pozornost vědců na výzkum chemických procesů v živém organismu. Jejich výsledky potvrdily důležité argumenty pro hypotézu o platnosti fyzikálních a chemických zákonů v živých organismech.