Encyklopedie pojmů - CH

Chadwick James - anglický fyzik, 1891-1974, laureát Nobelovy ceny za fyziku - za objev neutronu.

Chain Ernst Boris - anglický vědec, 1906-1979, laureát Nobelovy ceny za lékařství z r 1945 spolu s H. W. Floreyem za dehydrataci a konzervaci penicilinu a za organizaci jeho průmyslové výroby.

Chalkofilní prvky - prvky, které snadno reagují se sírou, vytvářejí sirníky. Patří sem všechny barevné a těžké kovy (Sb, As, Pb, Bi, Sn, Ag, Hg, Cu).

Chalkografie - mikroskopický výzkum neprůhledných rudních minerálů v nábrusech v odraženém světle pod polarizačním mikroskopem (chalkografický výzkum). Podle opt. jevů světla odraženého od minerálů rudy na vyleštěných plochách nábrusu se určují minerály, struktura a textura rud, vzájemný poměr minerálů v rudě a ostatní zákonitosti.

Chemická kinetika - věda o zákonitostech časového průběhu chem. reakcí (proto je nazývána též reakční kinetikou), o jejich rychlosti a ovlivňujících faktorech a také i o mechanismu průběhu chem. reakcí. Chem. reakce v jedné fázi zkoumá homogenní kinetika, mezi více fázemi heterogenní kinetika.

Chemické sklo - speciální druh skla, které musí být chem. odolné, musí snášet zvýšené teploty, mít malou tepelnou roztažnost apod.

Chemický ekvivalent - taková část molekuly, popř. iontu, která při dané chem. reakci poskytuje, resp. přijímá, jeden elektron nebo ve svých účincích je ekvivalentní jednomu vodíkovému iontu H

+, jednomu atomu vodíku nebo polovině atomu kyslíku. Ch. e. se vždy určuje podle rovnice příslušného chem. děje.

Chemie horkých atomů - část radiochemie zabývající se chem. stavem a chováním atomů vznikajících při jaderných přeměnách. Jádra vytvořená při jaderných reakcích vyzařováním částic α a β, protonů, kvant γ atd., vzájemnými srážkami získají velkou energii, která obvykle stačí na to, aby se uvolnila z původního atomového svazku. Jádro ihned po svém vzniku disponuje částí obalových elektronů n. se jimi obklopí, a proto se uvažuje o novém atomu a ne o novém jádru. V důsledku neobsazených míst v elektronových hladinách je atom silně excitovaný. Při přestavbě n. výstavbě své obvodové elektronové oblasti může podléhat chem. změnám spojeným se vstupem do různých chem. vazeb, n. může podobné změny vyvolávat u atomů ve svém okolí. Chem. reakce takových atomů jsou odlišné od běžných chem. reakcí, proto se nazývají „horké atomy". Když se při jaderné reakci nemění at. č. terčového prvku, tj. vzniká izotop původního prvku [např. při reakcích (n, γ) n. (d, p)], dochází u odraženého atomu ke změně chem. formy [ionizaci, změně valence, vstupu do nové chem. vazby] vzhledem k původní terčové formě. Ch. h. a. se začala rozvíjet objevením ↓Szilárdova - Chalmersova efektu.

Chemisorpce - děj, při němž se na fázovém rozhraní selektivně koncentrují některé složky tekuté n. plynné fáze. Při ch. vzniká mezi povrchem tuhé fáze (na aktivních centrech) a některými molekulami tekuté n. plynné fáze (děj je specifický) ↓chem. vazba tehdy, mají-li adsorbované molekuly určitou aktivační energii. Každé ch. vždy předchází ↓adsorpce. Při nízké teplotě je adsorbované množství velké, ale málo molekul má potřebnou aktivační energii, a ch. je proto malá. Zvyšováním teploty chemisorbované množství roste (fyzikálně adsorbované množství klesá), až při určité teplotě dosahuje maxima. Změny entalpie (exo- i endotermické) při ch. reprezentují 20 až 100 kcal mol

-1 a podobají se změnám při ↓chem. reakcích. Děj je ireverzibilní. Reagující atomy tuhé fáze při desorpci produktů ch. mohou (např. při výměně iontů), ale nemusí opouštět tuhý povrch (např. při ↓katalýze). Rovnováhu mezi parciálním tlakem sorbátu a sorbovaným množstvím (při konst. teplotě) ve většině případů vystihuje Langmuirova izoterma. Rychlost jednoduché ch. se dá vypočítat podobně jako rychlost homogenních reakcí (↓kinetika). Pro složitější případy se zjišťuje pokusně.

Chemizace zemědělství - zásobování zemědělství výrobky chem. průmyslu: ↓průmyslovými hnojivy, prostředky na ochranu rostlin a zvířat proti škůdcům a chorobám (↓pesticidy), konzervačními prostředky, přípravky na silážování plodin, močovinou pro krmné účely, výrobky z plastických hmot apod.

Chlority - nazelenalé, hořečnato-železnaté složité ↓alumosilikáty s vrstevnatou strukturou, šupinkovitého vzhledu. Tvoří rozsáhlou skupinu horninotvorných minerálů ze třídy silikátů, ze skupiny vrstevních silikátů. Jsou výsledkem přeměny tmavých minerálů při hydrotermální a epizonální regionální metamorfóze. Vznikají v určitých stadiích zvětrávání hornin n. tuhnutí magmatu, obohaceného o vodní páru. Nacházejí se zvláště v kryst. břidlicích.

Chromsírová směs - roztok dvojchromanu draselného v kyselině sírové používaný pro své silné oxidační vlastnosti k odstraňování org. látek a mastnot z laboratorního skla. Pro vymývání přesných odměrných nádob se používá zředěné ch. s.

Chronometrie - speciální metoda kvant. mikroanalýzy, která využívá závislosti rychlosti reakce na koncentraci reagujících látek n. na koncentraci katalyzátorů. V ch. se měří čas od smíšení reagujících látek do objevení reakčních produktů. Volí se přitom taková reakce, při které vzniká nerozp. látka (např. stanovení stop kysličníku uhelnatého ve vzduchu reakcí s chlorpalladnatanem) n. při které se změní zbarvení reakční směsi (stanovení katalyticky působících stopových prvků). Některé prvky se mohou takto stanovit ještě v koncentraci 10

-8 M.

Chuťové látky - různé přirozené n. umělé sloučeniny, které vyvolávají chuťový vjem. Rozlišují se čtyři zákl. typy chutí (sladká, slaná, kyselá, hořká), ostatní chuťové odstíny jsou jejich směsí. Sladkou chuť vyvolávají převážně látky glycidické povahy, slanou v čisté formě chlorid sodný, kyselou všechny kyseliny a hořkou řada látek typu glykosidů, pryskyřic, alkaloidů, tříslovin apod.